Topiho fotky: Kostelní rébus

Ačkoli tiché a rozjímavé interiéry křesťanských svatostánků evokují tradiční atmosféru, tak i tady se dají vyfotit zajímavá a netradičně pojatá umělecká díla. Stačí zvednou pohled od oltáře k oknům.

Jakmile je někde cedule s obrázkem přeškrtnutého fotoaparátu, hned je jasné, že je tam něco k focení. V křesťanských kostelích a katedrálách je tenhle zákaz, na rozdíl od islámských mešit, nepříjemně často. A podle bleskajících miniblesků z malých kompaktů, které drží návštěvníci svatostánků v rukou, nejsou zákazy brány příliš vážně. V britském Katedrálním kostele Ježíše Krista, Panny Marie a Svatého Cuthberta z Durhamu je to trochu jinak.

Místní řeholníci upozorňují, že focení jest chováním nevhodným a hlídají dodržování zákazu, zatímco průvodci neopomenou upozornit na jedno z vitrážových oken pouštějící světlo do boční lodě kostela. Focení kostelových vitráží je poměrně jednoduchou záležitostí. Čím delší ohniskovou vzdálenost objektivu použijete, tím je větší pravděpodobnost úspěchu. Okno, které je vysoko nad vámi, je najednou přes celý hledáček a najednou máte i v temném kostele světla dostatek. Míříte totiž objektivem přímo do prosvětleného okna.

Proskený rébus; autor: Topi Pigula; Fotofakta: ohnisková vzdálenost 150 mm (přepočteno s crop faktorem 225), clona 6,3, ISO 500, čas 1/125

„Co tahle vitráž znázorňuje?“ ptala se průvodkyně. Byť vím, že je lépe mlčet a být považován za pitomce než promluvit a potvrdit tuto skutečnost, stejně mi to nedalo.

„Sluneční soustava?“ ujelo mi polohlasem. Tušil jsem, že odpovídám nesprávně. Že by v kostele propagovali Koperníka nebo dokonce kacířského Galilea? Nikoliv.

Místní věřící zůstali u netradičně pojaté tradice. Bylo nás tam deset, nedocvaklo to nikomu. Vitrážista ve svém díle pojal velmi atypicky Poslední večeři Krista. Okno – obraz nutí k zamyšlení. V tomto případě obvykle rigidní církev schválila nezvyklé pojetí a dala šanci tisícům návštěvníkům, aby popřemýšleli nad moderním uměním, jež dokonale zapadá do historické architektury. Nebo si můžete tipnout, která postava je Jidáš.

Vitráž tradiční; autor: Topi Pigula; Fotofakta: ohnisková vzdálenost 150 mm (přepočteno s crop faktorem 225), clona 6,3, ISO 500, čas 1/125

Poslední aktualizace 21. května 2011

12 0
Děkujeme! Nasdílejte prosím článek dál, ať se o něm dozví další lidé.
Jejda! Mrzí nás, že se vám článek nelíbil. Řeknete nám prosím proč?


Autor: Topi Pigula

Po návratu z vojny se Topi profiloval jako dřevorubec jihočeských státních lesů nebo pomocný kuchař na krkonošské horské boudě. Hnutí Brontosaurus mu do života vneslo téma vzdělávání dospělých. Studenti i učitelé ho proto znají jako pedagogického pracovníka v oblasti ekologické výchovy z Rýchorské boudy, Střediska ekologické výchovy a etiky Rýchory a z Centra volného času Lužánky v Brně. Fotografie z celého světa pořídil v žoldu CK Kudrna, která pořádá cesty světem různé náročnosti a v posledních letech začala realizovat i fotografické expedice pro amatéry.

Číst všechny články.

Komentáře