Topiho fotky: Hovno hoří

Každý, kdo čte cestopisy nebo vytáhl paty do chudších oblastí Asie či Afriky, ví, že hovno hoří. Ví to i čtenáři  stejnojmenné knížky P. Šabacha, nicméně ti asi netuší, že když hoří, tak nesmrdí. Ale ono nejen hoří, ale dokonce se i prodává. Prodej „hovězího topiva“ je v asijsko-afrických poměrech byznys jako kterýkoliv jiný.

„Ty jsi zlý anglický špion, který chce pošpinit naši zemi,“ hulákal na mě snědý Bengálec, jež mě nachytal, jak fotím sušící se kravince omotané kolem rákosu. Chvíli trvalo, než se mi podařilo vysvětlit, že anglický špion by neměl tak špatnou angličtinu a navíc jsem z Česka a fotím to, co u nás nemáme. Kravince se u nás nesuší. Kolem se sbíhali snědí chlapíci tušící skvělou zábavu skrytou v bezradnosti evropského turisty tváří v tvář celnímu úředníkovi, toho času mimo službu.

Mohl vzniknout problém, neboť mohlo jít o mamlasa trpícího paranoidní představou, že co běloch, to špion. A pokud by byl důsledný, na malér by bylo zaděláno. Naštěstí se mě místní zastali. Asi pochopili, že správný špion byl nebyl tak prvoplánově jednoduchý.

O několik málo let později, v indické Agře proslavené nejnesmyslnějším památníkem lásky – hrobkou Taj Mahal, byla zeď krásně „omítnutá“ kravinci sušícími se na přímém slunci. Poučen zkušeností ze sousední země jsem se raději zeptal. „Můžu fotit?“ Nebyl problém. Majitel sušárny hovišťat mi dokonce ochotně před svou fabrikou fungující na solární energii bez nároků na honorář ochotně zapózoval.

Sušič kravinců; autor: Topi Pigula; Fotofakta: čas 1/320 s, clona 14, ISO 100, ohnisková vzdálenost 150 mm (s crop faktorem 225 mm) kompenzace expozice -1/3

„Počkej, zastav, vezmu si jich kbelík,“ hulákal chlapík vyběhnuvší z boční uličky. Vozík zapřažený za koníka měl zvýšené postranice a zezadu chránilo plátno usušené kravské biopalivo (trvale obnovitelný zdroj!) před pádem. Na ulici by rozhodně neleželo dlouho, místní na něm doma vaří a ve venkovních stáncích přihřívají buráky. Kyblík pověšený na velkou váhu se naplnil až po okraj a pak už příslušný obolus v rupiích zmizel v prodavačově kapse.

A o pár kilo kravinců lehčí vozík se vydal dál za svým palivovým byznysem. Zvláštní je, že kouř nevydává nepříjemný zápach, což by asi leckdo očekával. Výhřevnost zřejmě nebude nic moc, ale na druhou stranu palivo je to levné a třeba má svůj smysl i fakt, že odpadlo od zadku v Indii zbožštěným kravám.

Rupie za kravince; autor: Topi Pigula; Fotofakta: čas 1/320 s, clona 14, ISO 100, ohnisková vzdálenost 150 mm (s crop faktorem 225 mm), kompenzace expozice -1/3

Krávy se po indických i bengálských ulicích toulají naprosto svobodně, blokují provoz, jedí ze smetišť i z ruky, která jim tu a tam přihodí placku. Ale o kravinec na ulici člověk moc nezavadí. Každé město má své chudáky, kteří hnědý poklad nenechají ležet ladem. Jakmile výkal odpadne krávě od zadku, okamžitě přiběhne někdo, kdo si s ním ví rady.

Na kouzlo prodávání výkalů nedávno přišla i pražská ZOO, která začala prodávat zahrádkářům produkty sloního trávení coby exotické hnojivo. Ne že by bylo zásadně lepší než kravské, to bezesporu nikoliv, ale nápad je to skvělý. Třeba se poučili právě na některém ze zahraničních výjezdů. Kdo ví, jestli to náhodou nebylo v Bangladéši či Indii. Vyfotit krávu, jak se prochází po frekventované cestě, není těžké. Jen je třeba brát v potaz fakt, že projíždějící motorky jsou výrazně rychlejší než zvolna kráčející sudokopytník.

Kráva ve vozovce; Autor Topi Pigula; Fotofakta: čas 1/800 s, clona 22, ISO 200, ohnisková vzdálenost 150 mm (s crop faktorem 225 mm)

Zájezdy CK Kudrna do Afriky

Poslední aktualizace 9. července 2011

32 0
Děkujeme! Nasdílejte prosím článek dál, ať se o něm dozví další lidé.

Autor: Topi Pigula

Po návratu z vojny se Topi profiloval jako dřevorubec jihočeských státních lesů nebo pomocný kuchař na krkonošské horské boudě. Hnutí Brontosaurus mu do života vneslo téma vzdělávání dospělých. Studenti i učitelé ho proto znají jako pedagogického pracovníka v oblasti ekologické výchovy z Rýchorské boudy, Střediska ekologické výchovy a etiky Rýchory a z Centra volného času Lužánky v Brně. Fotografie z celého světa pořídil v žoldu CK Kudrna, která pořádá cesty světem různé náročnosti a v posledních letech začala realizovat i fotografické expedice pro amatéry.

Číst všechny články.

Komentáře