O horách, jezerech a focení ve Švýcarsku

Říkala jsem si, že Švýcarsko je přesně ta destinace, kterou je dobré si schovat na dobu, kdy už nebudu mít tak dobrodružnou povahu a potřebu objevovat vzdálenější či méně cestovatelsky pohodlné kouty země. Když mě ale kamarádka vybídla, ať s ní jedu navštívit její spolužačku z gymnázia, která žije kousek od Curychu, a zároveň se trochu pokochat krásami švýcarských hor a jezer, mé váhání trvalo asi jen minutu.

Tato fotka vznikla krátce po výstupu z horského vláčku, který se s námi vydrápal do výšky asi 1970 m.n.m. Dál jsme šly po svých. Schynige Platte je vynikající výchozí bod pro opravdu nezapomenutelné túry po okolních hřebenech hor. Canon EOS 20D, EF-S Canon 18–55 mm F3,5–5,6 IS, 1/160 s, F7,1, ISO 100.

Náš malý výlet do Švýcarska nakonec trval týden (v mém případě, Zuzka zůstávala déle). Během těch pár dnů jsme díky tak zvanému Flexi Passu, tedy variabilní jízdence platné pro veškeré švýcarské vlaky, MHD, lodě a většinu zubaček do hor a současně i nabízející slevy na kulturu (ano, mají to tu opravdu vymakané), stihly projet valnou část země.

Pohybovaly jsme se od převážně německy mluvícího severu přes střed země na francouzský západ a poté i na italský jih do měst Locarno a Lugano a okolí. Dosáhly jsme i našich vytyčených cílů – vykoupat se v jezeře curyšském, ženevském, v jezerech u Interlakenu i v Lago Maggiore v italském kantonu, vylézt několik kopců a hor, přenocovat pod hvězdami ve vinici i na louce, užít si spoustu zábavy a dobrodružství a samozřejmě naše cestování i zdokumentovat, protože focení pro mě bylo vždycky neodmyslitelnou součástí každé cesty a u Zuzky tomu bylo podobně.

Foceno z rozkvetlé Alpské zahrady, kde se kromě jiného daří také protěži alpské. Canon EOS 20D, EF-S Canon 18–55 mm F3,5–5,6 IS, 1/500 s, F4, ISO 250.

Ve Švýcarsku jsme se sešli jako zástupci tří prototypových skupin fotografů: kamarád Standa, který se k nám přidal až po několika dnech, s kompaktem Canon (jehož přesný název mi neutkvěl v paměti). Pro něj byla hlavním hlediskem k úspěšné fotografii váha přístroje a možnost vytáhnout jej kdykoliv a kdekoliv. Nejčastěji fotil za chůze, přičemž foťák držel v jedné natažené ruce a dokonce se občas díval jiným směrem, než směřoval hledáček jeho kompaktu. Hrůzou mi z toho vlasy vstávaly na hlavě.

Zlatá hodinka, přístav a podvečerní koupání v hodně studeném Thunersee, nedaleko od Interlakenu. Canon EOS 20D, EF-S Canon 18–55 mm F3,5–5,6 IS, 1/60 s, F5,6, ISO 100.

Zuzka pojala tuhle cestu jako velkou fotografickou exkurzi a možnost řádně otestovat svůj nový ultrazoom Nikon Coolpix P510 a já jsem měla za společníka jako vždy svého starého dobrého Canona EOS 20D. Musím říct, že při představě stoupání do hor s krosnou a spacákem, zásobou jídla a vody apod. mi byla o dost milejší představa nést s sebou svůj malý kompakt Panasonic Lumix, ale nakonec jsem jej nechala doma s tím, že zrcadlovku potáhnu jen tam, kde nebude žádný náročný terén a zbytek holt nafotí někdo jiný nebo si tentokrát obrázky uchovám jen v hlavě.

Nakonec jsem samozřejmě měla foťák s sebou úplně všude a vůbec to nebylo tak zlé. Žádné extrémní výstupy se nekonaly a ty výsledné záběry z výšky kolem 2500 m. n. m. stojí podle mě za to, i když se brašna s foťákem docela pronesla.

Dole pod námi je vidět konečná stanice zubačky v Rochers-de-Naye, kde se dá mimo jiné přenocovat v mongolských jurtách (není to nejlevnější záležitost). Canon EOS 20D, EF-S Canon 18–55 mm F3,5–5,6 IS, 1/125 s, F5,6, ISO 100.

Toulky po hřebenu v okolí Schynige Platte. Velké batohy jsme beze strachu nechaly pod lavičkou na jednom z odpočívadel a dál jsme šly nalehko – jen s vodou a foťákem. Canon EOS 20D, EF-S Canon 18–55 mm F3,5–5,6 IS, 1/125 s, F6,3, ISO 100.

Naše cesta křížem krážem po Švýcarsku byla vlastně určována platností naší flexibilní jízdenky – jakmile jsme ji v daný den označily, snažily jsme se ujet maximum a v cílovém místě zůstat na noc, což se ukázalo jako velmi snadný úkol. Ačkoli jsme nedisponovaly stanem, krásně jsme se vyspaly například pod širákem ve vinici u Ženevského jezera. Musím říct, že nebylo vůbec zlé probudit se po delší době zároveň s východem sluncem a pozorovat proměnu krajiny s panoramatickými výhledy.

Brzké ranní slunce ve vinici, všude kolem víno a kopce, dole pod námi městečko Vevey a jezero. Jedno z nejhezčích jiter tohoto roku. Canon EOS 20D, EF-S Canon 18–55 mm F3,5–5,6 IS, 1/60 s, F5,6, ISO 100.

K jedinečným zážitkům řadím také cestu do údolí Lauterbrunnen ve střední části Švýcarska, nedaleko od Interlakenu. Údolí působí dojmem sevření mezi horami na konci světa, a když po chvilce chůze uvidíte vodopád valící se z vršků hor, neexistuje lepší nápad, než se pokusit k němu dostat co nejblíže. Švýcaři jsou (jako vždy) na všechno připraveni. Až pod vodopád se dá dostat stoupáním po pohodlných schůdcích a na konci skrz krátký tunel, kterým při silnějším větru valí voda. Stačí neuklouznout, vydrápat se až přímo pod vodu a užívat si.

Lauterbrunnen je údajně jedno z nejpůsobivějších údolí Alp. Zelené louky jsou pevně sevřené horskými masivy pokrytými zbytky sněhu a výhledy jsou prostě dokonalé. Canon EOS 20D, EF-S Canon 18–55 mm F3,5–5,6 IS, 1/200 s, F5,6, ISO 100.

Jedna z fotografií naší vodopádové sprchy. Tady ještě foukalo od nás, vodní smršť přišla až po chvilce. Canon EOS 20D, EF-S Canon 18–55 mm F3,5–5,6 IS, 1/100 s, F5,6, ISO 100.

Se Zuzkou jsme se později shodly, že těch pár minut pod vodopádem v Lauterbrunnen patřilo k nejsilnějším okamžikům našeho putování po Švýcarsku. Málokdy se člověku poštěstí ocitnout se pod vodopádovou sprchu, a to hned zrána, kde nikde není živáčka, a za krásného slunečného počasí. Při silnějších poryvech větru jsme se snažily foťáky chránit před studenou sprchou alespoň pod tričkem, ale stejně to lehce schytaly a po návratu od vodopádu jsme musely sušit sebe i přístroje. Stálo to však za to.

Podobně si cením také fotek pořízených ve vyšších polohách hor. Nemyslím si, že jsou technicky dokonalé, ale to ani nikdy nebyl můj záměr. Jsem ráda, že si tyhle pohledy z výšky můžu uchovat a vracet se tak na místa, která kolem sebe běžně nevidím. Zde platí staré známé pravidlo o tom, že divácky nejzajímavější jsou obvykle snímky focené z jiné, nové či nečekané perspektivy. A jak často se člověk dostane k jurtám na Schynige Platte ve švýcarských Alpách nebo přímo pod vodopád? Myslím, že v tomto případě je vedlejší, že nemáte po ruce stativ a ten nejlepší objektiv. Síla místa nakonec udělá svoje.

Naše loď odplouvá. Nalodily jsme se v Lausanne s cílem dojet na druhou stranu do Evianu. Cesta byla tak kouzelná, že jsme se nechaly unést, zapomněly hlídat zastávky a obepluly jsme nakonec úplně celé jezero. Známe teď pobřeží Ženevského jezera opravdu dokonale. Canon EOS 20D, EF-S Canon 18–55 mm F3,5–5,6 IS, 1/500 s, F5,6, ISO 100.

Poslední aktualizace 13. srpna 2012

12 0
Děkujeme! Nasdílejte prosím článek dál, ať se o něm dozví další lidé.

Autor: Eva Škaroupková

Od konce roku 2009 pracuje v softwarové divizi ZONERu, kde se zabývá obchodem a marketingem v zahraničí. Je tak trochu rusofilka, studium ruštiny a mezinárodních vztahů na ní zanechalo své stopy. Kromě cest do Ruska vyhledává také cesty kamkoliv jinam, poznání a objevování nového. Miluje léto, teplo, slunce a plážový volejbal a od jisté doby také fotografování.

Číst všechny články.

Komentáře