Stativ je jedna z nejběžnějších pomůcek fotografa. Zdálo by se, že pro použití na něj stačí jen umístit fotoaparát a dostaneme líbivé snímky. Jenže dílo se nezdaří vždy a někdy získáme zbytečně rozmazané obrázky. Možná se budete divit, co všechno může zhatit vaše snažení. Přitom stačí provést pár drobných nastavení a dostanete fotografie výrazně kvalitnější.

Impulzem k tomuto článku byl můj pokus zachytit ohňostroje Ignis Brunensis. Přesto, že jsem si myslel, že focení ze stativu ovládám, objevily se na mnoha fotkách problémy následujícího typu:

Na obrázku krásně vidíme vibrace. Samozřejmě se nechvěje ohňostroj samotný, ale stativ s fotoaparátem. K problému přispělo i to, že vše bylo focené ze vzdálenosti asi 3,5 km a tedy dlouhým ohniskem kolem 250 mm. Pak je jakýkoliv drobný pohyb výrazně znásoben a působí rušivě. Vidíme zde jen výřez z fotografie, ve skutečnosti bylo kmitání méně znatelné, ale pořád byla jeho šíře asi 15 pixelů, což je opravdu hodně.

Abych zjistil, kde se stala chyba, jal jsem se už v klidu doma provést sérii testů, které zkoumají, jak velký vliv na vibrace mají různé techniky focení. Stejný pokus můžete udělat se svým vybavením a naučit se tak ideální postup při příštím focení.

Postup testování

Udělal jsem video, které „simuluje ohňostroje“, ale je více technické a přehledné. Jedná se o dva jednoduché bílé body, z nichž jeden přelétne obrazovku horizontálně a druhý vertikálně. Pro představu a také proto, abyste mohli provádět podobné testy, jsem nahrál video na YouTube (odkaz jej zrovna přehrává na celé obrazovce a opakovaně).

Dál už jen stačí umístit fotoaparát na stativ, namířit jej na obrazovku a vyfotit ji s delší expozicí. Já jsem používal 1,6 sekundy. Čím delší bude použitá ohnisková vzdálenost, tím lepší, protože se zvýrazní jakékoliv možné problémy. Tady jsem se pohyboval kolem maxima mých objektivů, kterým je 400 mm. Clona a ISO jsou zde irelevantní, takže stačí použít cokoliv, abychom dostali dostatečně dlouhý čas.

Pokud vše dopadne dobře, měli bychom dostat zhruba následující snímek:

Bílý bod je sice na jednom místě zvýrazněn, ale jedná se jen o chybu přehrávání videa, které na jednom snímku na zlomek sekundy zamrzlo. Co se týče techniky focení, je fotografie vynikající.

Naopak následující fotografie ukazuje problémy:

Vibrace fotoaparátu jsou jasně vidět – použitý způsob focení rozhodně není ideální. Rozeberme si tedy postupně, co má na chvění sestavy vliv.

Běžné focení – zmáčknutí spouště rukou

Začnu způsobem, který napadne každého – fotoaparát se připevní na stativ, zmáčkne se spoušť a vyfotí snímek. Žádná magie.

Bohužel dotek ruky na spoušti celou soustavu rozvibruje a tento pohyb je viditelný i na fotografii. Výsledkem je tedy obrázek, který už jsme tu měli jako špatný příklad:

Díky naší znalosti, že prostřední bod se pohybuje zespoda nahoru, dokážeme říct, že na začátku expozice byly vibrace největší a postupně se po celou expoziční dobu utlumovaly.

Focení s prodlevou

Tento problém je naštěstí známý, proto výrobci fotoaparátů do svých přístrojů zahrnují funkci, která focení zbrzdí (samospoušť). Po stisku spouště nastane krátká prodleva, kdy máme čas dát ruku pryč, a poté teprve aparát začne fotit. Tato prodleva je buď libovolně nastavitelná, nebo má nějakou předdefinovanou dobu. Například u Canonu je to volitelně 2 nebo 10 sekund.

Zde je výsledek, pokud použijeme dvousekundovou prodlevu:

Vibrace se velmi snížily, ale situace pořád není dokonalá. Zkusme tedy desetisekundovou prodlevu:

Vibrace stále nezmizely. Proč? Lidský element není to jediné, co dokáže rozpohybovat obraz. V tomto případě rozvibroval fotoaparát sám sebe tím, že těsně před pořízením snímku odklonil z cesty zrcátko.

Předsklopení zrcátka

Cvaknutí zrcátka se zdá jako malý pohyb, ale má vysokou rychlost. Na ukázce výše se jeho vliv projevil i na fotoaparátu, který má s objektivem dohromady 2,5 kilogramu.

Vlastníci kompaktů a bezzrcadlovek tento problém řešit nemusí, ale my ostatní můžeme být vděčni, že na nás výrobci mysleli a ve fotoaparátech je dostupná funkce Předsklopení zrcátka, v angličtině Mirror Lock-Up. Obvykle se používá spolu se zmíněnou prodlevou a při její aktivaci se zrcátko odklopí hned po stisku spouště a až poté se začne odpočítávat čas zbývající k focení – tedy typicky ony dvě sekundy. Mezitím zmizí jak vibrace od doteku ruky, tak od sklopení zrcátka.

Poté snímek vypadá takto:

Velmi dobré, ale stále ne perfektní. Zvlášť na svislé linii pořád vidíme drobný třas. Zbývá nám totiž poslední krok.

Vypnutí stabilizace

Stabilizační mechanismy v objektivu nebo v těle fotoaparátu by měly zabraňovat roztřesení snímku, ale pokud není co stabilizovat, mohou právě ony svými nepatrnými pohyby naopak neklid přinést.

Doporučuji tedy v případě použití stativu stabilizátor vypnout. Poté už je výsledek ideální:

U posledního kroku se možná zdá, že hledám drobnosti, ale spíš jsem byl překvapen, že zapnutá stabilizace nedělala větší problémy. Mám totiž odzkoušeno, že při použití venku se opravdu dokáže zbláznit a výsledek je děsivý. Zde pravděpodobně dojde ke zpětné vazbě a stabilizátor znásobí původně mikroskopické pohyby větru.

Podívejte se na snímek lesní říčky s vypnutým stabilizátorem:

A se zapnutou stabilizací:

Některé stabilizátory mají schopnost se samy vypnout, pokud zjistí, že je fotoaparát na stativu. Nicméně není bezpečné na to spoléhat.

Hlavně být v klidu

I když vše zvládneme nastavit na jedničku, pořád si můžeme snímek sami pokazit. Podívejte se, co se stalo, když jsem zkusil pochodovat kolem stativu:

V tu chvíli se o nějakém předsklopení zrcátka nebo vypnuté stabilizaci nemusíme bavit – pozitivní efekty byly výrazně přehlušeny právě mým pohybem, který se podlahou přenesl na stativ.

Co se pokazilo u ohňostrojů

Jenže tohle jsem vše znal a snažil se dodržet, a přesto úvodní fotografie ohňostrojů dopadla tak, jak jste viděli. Ukázalo se, že zmíněné ideální nastavení (vypnutá stabilizace + dvousekundová prodleva + předsklopení zrcátka) funguje jen v nejstabilnější pozici stativu, ale bohužel jsem tehdy zbytečně použil pozici méně optimální. Rozdíl vidíte na obrázku níže.

V horší poloze už se vibrace po stisku spoušti utlumovaly mnohem pomaleji a teď už vím, že místo dvousekundové prodlevy by musela být použita desetisekundová. To je u ohňostrojů nepraktické. Možnou alternativou by také bylo použít dálkovou spoušť. Tuto variantu jsem testoval a infračervená spoušť spolu s dvousekundovou prodlevou fungovala už bez viditelných vibrací. Mám tedy poučení pro příště.

Není to složité

I když je tento text trošku delší, vlastně jde o jednoduché úkony, které lze snadno provést na místě, a nezaberou mnoho času. Klíčem je vědět, kde se jednotlivá nastavení nacházejí a jestli je vůbec mohu měnit. Proto je nejlépe si ještě v klidu doma projít menu nebo prostudovat manuál a hledat v něm příslušné možnosti. Kvůli lepším snímkům se to vyplatí.