Jak si vyrobit vlastní softbox

Dnešní softboxy a jejich stojany nejsou tak nákladné jako v minulosti. Přesto pro začínající fotografy nemusí dávat smysl do nich příliš investovat, protože zatím nevědí, jestli je využijí a případně kolik a jak velkých softboxů budou potřebovat. S naším velmi levným softboxem z lepenky můžete snadno experimentovat a testovat různé velikosti či tvary.

Výhoda vlastní tvorby je také v tom, že poté můžete zkoušet i velmi specializované prototypy, které jsou vhodné přesně pro vaši situaci. To byl třeba případ mého staršího vysokého, ale úzkého softboxu, ideálního do rohu místnosti. Tentokrát se ale budu soustředit na konvenční tvary a k tomu jednoduché řešení, jak je uchytit někde ve výšce.

Snažil jsem se vymyslet design, který bude co nejlevnější, aby byl dostupný pro kohokoliv. Pokročilejší fotografové mohou s drobnými úpravami využít své stojany na světla či tvar uzpůsobit pro jiný zdroj světla.

Hlavní myšlenky

Právě kvůli nestandardnímu způsobu uchycení je design lehce nekonvenční, takže raději předem ukážu, k čemu se chceme dostat:

Na softboxu bude ve výsledku jakási „klopa“ z lepenky, kterou je snadné přicvaknout ke skoro čemukoliv okolo. Ať už je to stojan od lampy, domácí štafle nebo kus nábytku. Na všech těchto místech ho můžete pootočit podle libosti, aby svítil pod zadaným úhlem.

Hlavní tvar je tvořený právě lepenkou a velký otvor z jedné strany je přikrytý bílým poloprůhledným materiálem. Tím může být polyesterová látka, která se používá jako podšívka, nebo hedvábný papír. První víc vydrží, druhý materiál je velmi levný. Na opačné straně je světelný zdroj, což může být buď žárovka v závitu nebo fotografický blesk odpalovaný na dálku.

Aby se zužitkovalo co nejvíce světla a aby jeho výsledná barva nebyla ovlivněna žlutým lepenkovým korpusem, je po celém vnitřku přilepený alobal.

Co budete k výrobě softboxu potřebovat

Pro práci si připravte tento materiál:

• stará krabice na rozřezání,
• alobal,
• lepidlo na papír,
• poloprůhledný materiál – látku nebo papír,
• kancelářské sponky pro uchycení bílého materiálu,
• suchý zip pro případné uchycení blesku,
• svorky nebo kolíčky pro uchycení softboxu na stojan.

Nástrojů moc potřeba nebude:

• nůž na rozřezání krabice,
• nůžky na stříhání látky nebo papíru,
• pravítko nebo metr (klidně svinovací), případně jakýkoliv kus čehokoliv rovného pro kreslení delších čar,
• tužka,
• kancelářská sešívačka.

Řezání lepenky

V době, kdy je kolem spousta papírových krabic, je tento materiál pro nás prakticky zdarma. Já jsem zachránil před vyhozením dokonce pětivrstvou lepenku, která je robustní, ale na druhou stranu, stěny mají velkou tloušťku, což může být na obtíž. Navíc je pak celá konstrukce zbytečně těžká.

Normální třívrstvá lepenka úplně postačuje a lepení dílů kolmo na sebe celý produkt výrazně zpevní.

Vlastní design si naplánujte podle velikosti dostupného materiálu. Můj softbox bude svítit plochou 60 × 60 centimetrů, což už je slušná velikost, použitelná i pro focení lidí.

Vycházel jsem z tohoto nákresu, který jsem si pravítkem a tužkou přenesl na karton.

Nejmenší díl je lepší vyříznout až po slepení všeho ostatního, protože ho můžete upravit podle toho, jak se vám stěny povedly ohnout a jak tlustou lepenku používáte.

Ohýbání a lepení

Ze tří stejných dílů se jeden nebude ohýbat vůbec. U zbylých dvou se protilehlé záhyby ohnou na opačnou stranu. Oba díly budou navíc zrcadlově obrácené. Opět dávám fotku, čeho chceme dosáhnout:

Ohyby je jednodušší dělat, pokud předtím přejedete tupým předmětem po ose ze strany, do které se bude ohýbat. Doporučuji si to vyzkoušet na nějakém odpadním kusu materiálu.

S trochou plánování skončíte tak, že původní tisk na krabici bude uvnitř, kde ho přelepíte alobalem. Zvenku tedy zůstane čistý hnědý papír.

Lepení probíhá lepidlem na papír a pro co nejjednodušší postup doporučuji následující pořadí kroků:

Nejprve slepte díl B dohromady se dvěma ohnutými díly A.

Nyní na výsledek a také na zbylý neohnutý díl A nalepte alobal. Vynechávejte při tom klopy, které se budou lepit na sebe.

Po zaschnutí slepte výsledek k sobě pro vytvoření základu softboxu.

Zadní část

Nejmenší díl C připravte podle výsledné díry a také pokryjte alobalem. Zde navíc budete muset udělat otvor pro vsunutí zdroje světla. Pro ilustraci jsem si vybral malý blesk, se kterým bude softbox velmi univerzální. Ještě jednodušší je sem namontovat závit pro žárovku, jen pak budete muset fotit s menší intenzitou světla.

Otvor pro blesk nezapomeňte udělat výš, než je střed dílu, aby šlo blesk snadno uchytit – uvidíte za chvíli.

Uchycení blesku

Možností uchycení zdroje světla je mnoho a já jsem si vybral jednoduchý suchý zip. Dobře by fungoval i gumový popruh nebo třeba další kus lepenky vytvarovaný podle konkrétního blesku.

Moje řešení spočívá v přilepení dvou menších suchých zipů na strany. Poté delším kusem „sucháče“ blesk zajistím.

Protože lepidlo na papír lepilo suchý zip (plast) velmi špatně, lepší řešení je jednoduše na klopy dílu C už předem připevnit suché zipy pomocí kancelářské sešívačky. Tohle vím až zpětně, takže pokud zapomenete, pořád je můžete tímto způsobem připevnit na jiný kousek lepenky a tu pak nalepit na své místo.

Hotový zadní díl přilepíte na zbytek krabice.

Přední část

U předního poloprůhledného dílu máte možnost volby mezi látkou a papírem. U obou budete muset ustřihnout díl s přesahem a poté ho upevnit na přední část softboxu.

Jednodušší je permanentní uchycení pomocí lepidla. Alternativou jsou suché zipy v rozích (a radši i uprostřed stran) nebo kolíčky, či kancelářské sponky kolem dokola.

A je hotovo

Práce je hotová, měli byste mít softbox jako z úvodu článku.

Pro test jsem si vybral asi 40 cm velkého koníčka, který ukazuje, jak měkké světlo slepená krabice produkuje. Stíny jsou krásně rozostřené a s tímto softboxem bych se nebál fotit i portréty skutečných lidí.

Samozřejmě budu rád, když vám návod bude užitečný, ať už pro tvorbu stejného softboxu nebo pro inspiraci, podle které si postavíte konstrukci přesně podle vašich představ.