Jak by šlo optimalizovat prvotní třídění fotografií?

V souvislosti s nedávným příspěvkem o povánočním úklidu ve svých fotografiích jsem se zamyslel nad začátkem svého workflow při zpracování fotografií. A nad tím, zda něco nedělám příliš složitě – jak se říká: pro samé stromy nevidím les. Většinou zde vám, čtenářům, radím, jak zlepšit obrazový výstup fotografií. Dnes si to dovolím obrátit. 

Níže popsaný postup sice vznikal po několik let, ovšem nikoliv tím, že bych jej stále vylepšoval, na kost osekával, ale přizpůsoboval se tomu, jak se měnila kapacita paměťových karet a funkce a nástroje v programech, které jsem ke správě fotografie používal. Výhradně teď při této činnosti zapínám Zoner Photo Studio (ZPS) a využívám některých dostupných prostředků, které nabízí.

Možná, že někdo ze čtenářů najde nějaký zlepšovák, který by mi ušetřil čas. Jestliže ano, budu rád, když se podělíte v diskusi pod článkem, nebo mi dáte vědět jiným online způsobem.

Workflow podle režimu focení

Prvotní třídění fotografií je pro mě esenciální. Šetří mi spoustu budoucího času – špatné fotky ihned vyhodím a mohu je tak vypustit z úprav a především i z hlavy. V této fázi jsem ke svým snímkům nejvíce kritický a nekompromisní v celém pracovním toku správy a úprav fotografií.

Dřív jsem třídil ještě ve fotoaparátu, s rozšiřující se kapacitou paměťových karet jsem na to však už zanevřel a odkládám tuto činnost až do chvíle, kdy se dostanu k velkému monitoru počítače.

S tím, jak a proč třídím fotografie před jejich zpracováním souvisí režim fotografování, který mám na svém fotoaparátu nastaven. A sice fotografuji vždy do RAW + JPEG. RAW pro zajištění co největší technické kvality výstupu a JPEG pouze v nejmenší kvalitě a rozměrech (stále se na něm dá v počítači poznat, zda je fotka dobrá a zda stojí za konverzi z RAWu nebo ne). Tyto náhledy v závěru celého procesu smažu. Jejich malá velikost mi dává rychlou odezvu při prohlížení v ZPS.

Binární hodnocení fotografií

Snímky vždy ukládám v počítači do dvou složek, resp. jedné složky a její podsložky. Adresář má název RRRR-MM-DD Místo (název), tedy je třídím podle roku, měsíce a dne a v závěru názvu složky přidám popis toho, kde byly snímky pořízeny pro mou snadnější orientaci v adresářové struktuře, když zrovna nekoukám na fotky v ZPS, ale využívám nějakého ze souborových manažerů. Vnořená složka pak nese název RAW a zřejmě není třeba vysvětlovat, jaké typy souborů do ní přesunuji.

Názvy seřazených adresářů v počítači.

Nahrané fotografie otevírám v Prohlížeči ZPS. Zde totiž mohu snadno přidávat číselné hodnocení nebo barevné značky bez nutnosti neustále soubory ukládat při přecházení mezi snímky, jak bych musel činit v Editoru. Hodnotím snímky vždy barevně – červeným čtverečkem, přičemž to dělám zcela automaticky pomocí klávesové zkratky Shift + Alt + 1. Všechny mé fotografie tak dostanou hodnocení ‚červená‘ nebo žádné.

Fotografie, které nebudu zpracovávat rovnou poletí do koše. Většinou se jedná o nepovedené snímky (špatné zaostření) nebo o různé kompoziční či expoziční varianty, ke kterým existují jejich varianty v lepší kvalitě.

Jak to vylepšit?

Jakmile takto projdu složku s importovanými snímky, vytřídím si je pomocí Správce Organizovat | Seřadit podle | Pokročilé | Značka. Vyberu nepovedené, tedy neoznačené a ty přesunu do složky RAW, kde jim zadám příkaz ke smazání a zaškrtnu v Možnostech odstranění Vše s odlišnou příponou. Tím si zajistím, že budou odstraněny i stejné záběry ve formátu RAW a nemusím je ručně vybírat.

Smazat obojí, RAW i JPEG.

Zůstanou mi tak pouze surová data v RAWu, která budu chtít zpracovat, tedy konvertovat do JPEGu. Jakmile je zpracuji, tak smažu i původní náhledy, které měly červenou značku – už mám vyvolané vše v plné kvalitě, takže je nepotřebuji.

Nevím, jestli je to ideální začátek workflow, nebo naopak dělám něco příliš složitě. Jak se však říká: zvyk je železná košile a mně se tento postup zatím nepodařilo zaměnit za jiný. Takový, který by byl výrazně efektivnější.

Poslední aktualizace 28. ledna 2013

42 0
Děkujeme! Nasdílejte prosím článek dál, ať se o něm dozví další lidé.

Autor: Tomáš Slavíček

Téměř sedm let pracoval pro fotografický časopis DIGIfoto. Nyní se na volné noze živí psaním, focením, učením a propojováním textu s obrazem. Stále u něj platí, že potřebuje za svou prací vidět nějaký vizuální výsledek, byť by to měl být virtuální obraz prohlížený pouze na monitoru počítače. Osobní web.

Číst všechny články.

Komentáře