Správný úhel, objektiv i clona. Podívejte se, jak správně fotit portréty

Portrétní fotografie je jednou ze základních fotografických disciplín. I tento žánr má svá specifika, na která je dobré při focení pamatovat, abyste dosáhli co nejlepších výsledků.

Každý fotograf pojem portrét chápe jinak. Nemám na mysli samotný styl, nasvícení, či pózu, ale základní otázku, kolik z člověka vlastně zabrat. Asi nejčastější je portrét typu „hlava a ramena“, kde obličej na záběru dominuje a není problém z něj vyčíst emoce a vidět všechny detaily.

Portrét typu „hlava a ramena“.
Canon 5D Mark III, Canon EF 70-200/2.8 IS II, 1/160 s, f/4,5, ISO 200, ohnisko 135 mm

Toto řešení lze rozšířit směrem dolů, takže se do záběru dostanou i ruce, případně část okolí.

Varianta od pasu nahoru.
Canon 5D Mark II, Canon EF 70-200/2.8 IS II, 1/800 s, f/2,8, ISO 100, ohnisko 95 mm

Nicméně v některých případech se za portrét považuje i velmi široká fotografie zachycující člověka v kontextu jeho okolí. Může to být profesor ve své pracovně, následující fotografie by zase mohla být portrétem gymnastky.

Portrét gymnastky.
Canon 5D Mark III, Canon EF 16-35/2.8 II, 1/160 s, f/14, ISO 100, ohnisko 18 mm

Poslední typ snímků ale v tomto článku pominu a budu se soustředit na detailnější záběry ilustrované na začátku.

Ohnisková vzdálenost aneb použijte „správný zoom“

Pro portréty se obvykle používají ohniska od 85 mm do 135 mm (přepočítáno na full frame). Nižší ohniska, řekněme po 50 mm, nás nutí přijít tak, že hlava na fotografii bude kvůli perspektivnímu zkreslení vypadat příliš deformovaně, za což nás model/ka nepochválí. Naopak delší ohniska použít lze, jen někdy přijdeme o 3D efekt a snímky mohou vypadat ploše a méně efektně.

Co nejnižší clona zaručí nerušivé okolí

Kromě typických ohniskových vzdáleností je tu i další obvyklé nastavení fotoaparátu – co nejnižší clonové číslo. Dovolí nám zaostřit na portrétovanou osobu a krásně rozostřit pozadí, takže neruší, a model je v tu chvíli na snímku ve středu pozornosti.

Bohužel k běžným zrcadlovkám se senzorem 1,5x nebo 1,6x menším než full frame se často dodává objektiv typu 18-55/3.5-5.6.  Na dlouhém konci se dostáváme k ohnisku 55 mm x 1,5 = 82,5 mm v přepočtu na full frame a tedy krásné ohnisko pro focení portrétů. Jenže v tu chvíli nelze použít nižší clonu než stále celkem vysokou f/5.6.

Proto je velmi oblíbený levný objektiv typu 50/1.8, se kterým se dostaneme na podobné ohnisko, ale s clonou výrazně nižší. Je to jeden z ideálních kandidátů na portrétní objektiv pro začátečníky.

Zajímá vás značení objektivů více? Přečtěte si článek Co znamenají čísla a písmena na objektivech?

Objektiv 50/1.8 dovolil rozostřit pozadí a fotit v extrémně tmavých podmínkách nočního hotelu.
Canon 40D, Canon EF 50/1.8 II, 1/30 s, f/1.8, ISO 3200, ohnisko 50 mm

Pro fotoaparáty typu full frame jsou dostupné objektivy, které zvládnou pozadí rozostřit ještě více. Jedním z extrémů je například velmi světelný Canon 85/1.2. Oproti předchozím objektivům je ale drahý a těžký.

Objektiv Canon 85/1.2 v praxi.
Canon 5D Mark III, Canon EF 85/1.2 II, 1/125 s, f/1.2, ISO 125, ohnisko 85 mm

Správně zaostřete

Při využití nízké clony dostaneme malou hloubku ostrosti. I když intuitivně víme, že máme ostřit na osobu na fotce, nemusí to stačit, protože nemusí být ostrá celá. Je proto potřeba ostřit na její oči. Pokud ani obě oči nejsou zároveň ostré, je lepší ostřit na bližší z nich.

Ostření na oči. Všimněte si, že jak přední, tak zejména zadní ruka jsou zcela rozostřené. Díky ostrým očím to ale divákovi nevadí.
Canon 5D Mark II, Sigma 50/1.4 EX, 1/60 s, f/1.4, ISO 200, ohnisko 50 mm

Výjimkou je případ, kdy jedno oko je zakryté. Pak ostříme na druhé.

Bližší oko je zakryté, proto máme zaostřeno na oko druhé. Precizní zaostření je v tomto případě obzvlášť důležité, protože nos a rty jen o centimetry vedle jsou silně rozostřené.
Canon 5D Mark III, Canon EF 85/1.2 II, 1/125 s, f/1.2, ISO 125, ohnisko 85 mm

Zde se pohybujeme v tak malých tolerancích, že i u profesionálů běžně dochází na některých snímcích ke špatnému zaostření – může to být chyba ovládání fotoaparátu, omyl automatického ostření nebo drobný pohyb modelky těsně před stiskem spoustě. Je vždy lepší pro jistotu vyfotit portrétů více a vždy znovu zaostřit.

Pokud i přesto dostanete neostrou fotografii, můžete ji zkusit zachránit doostřením v Zoner Photo Studiu.

Nebojte se fotografovanému poradit

Neexistuje jediný univerzální návod pro to, jak by k vám měla být fotografovaná osoba natočená. Může k vám stát zády a i přesto můžete pořídit zdařilou fotografii. Nezkušeným modelům je ale dobré umět poradit.

Upozornil bych zejména na dvě věci – všimněte si natočení těla a natočení hlavy relativně k fotoaparátu.

Model-začátečník si téměř vždy stoupne čelem k vám (tj. k fotografovi) a dál neví, co má dělat. I taková póza může vyjít, ale nesluší všem.

Postoj čelem. Zde jde o zkušenou modelku, fotka je z testu světel. Přesto jde o použitelný snímek.
Canon 5D Mark III, Canon EF 70-200/2.8 II IS, 1/200 s, f/8.0, ISO 400, ohnisko 102 mm

Většinou elegantněji působí, když danému člověku řeknete, ať si stoupne lehce bokem k vám. V tu chvíli má navíc dvě možnosti, jak natočit hlavu – buď opět přímo k fotoaparátu, jako na fotce výše, nebo lehce bokem, zatímco očima stále sleduje fotoaparát. Tato druhá póza působí mnohem sofistikovaněji.

Postoj bokem zároveň s hlavou natočenou lehce mimo fotoaparát působí příjemněji.
Canon 5D Mark III, Canon EF 70-200/2.8 II IS, 1/200 s, f/8.0, ISO 400, ohnisko 110 mm

Samozřejmě, nemusí se na vás dívat vůbec. Všimněte si, že na této fotografii je modelka netypicky natočená přesně bokem k fotoaparátu.

Zavřené oči jsou také efektní.
Canon 5D Mark IV, Canon EF 85/1.8, 1/160 s, f/1.8, ISO 100, ohnisko 85 mm

Úhel focení

Na téměř všech ukázkových fotkách jsem fotil z výšky modelčina pohledu, což je nejčastější varianta. Focení z podhledu je ošemetné, protože pokud se na vás model/ka podívá, musí sklopit hlavu, a tak se mohou objevit dvě brady. Obvykle se tedy nedoporučuje.

Můžete ale vyzkoušet focení shora. Záběry působí opět jinak a dvě brady zde nikdy neuvidíte. Naopak dojde k natažení kůže na krku, takže lidé budou vypadat spíše štíhleji – a to jim rozhodně vadit nebude.

Správný úhel dokáže zdůraznit atmosféru fotografie.
Canon 5D Mark IV, Sigma 50/1.4 Art, 1/200 s, f/1.4, ISO 100, ohnisko 50 mm

Kompozice

U portrétu platí obvyklá kompoziční pravidla, i když spoustu z nich v omezeních této fotografické disciplíny často nevyužijete. Je ale třeba sledovat pozadí za modelkou. Pokud jí z hlavy nebo z ramenou roste strom či jediný sloup v širokém okolí, je to chyba.

Existuje i další pravidlo specifické pro focení lidí: Pokud se osoba dívá bokem, pohled by měl směřovat do té části fotografie, kde je více místa. V opačném případě by se fotografovaný díval „do zdi“, což působí podivně.

Pohled by měl směřovat do volného místa na fotografii.
Canon 5D Mark IV, Sigma 50/1.4 Art, 1/1250 s, f/1.4, ISO 100, ohnisko 50 mm

Experimenty jsou velkou výhodou

Záběry podle pravidel lze zvládnout poměrně rychle. Teprve poté ale začíná zábava s přemýšlením a experimentováním, jak pořádně využít prostředí kolem, aktuální počasí nebo improvizační schopnosti modelky. Pokud se všechny tyto „ingredience“ sejdou, dostanete fotografie, které hned tak někdo nemá.

Poslední aktualizace 25. května 2017

28 1
Děkujeme! Nasdílejte prosím článek dál, ať se o něm dozví další lidé.

Autor: Vít Kovalčík

Od začátku roku 2012 jsem na volné noze a živím se fotografií. Zkušenosti s focením v ateliéru i jinde jsem sbíral v předchozích letech, kdy jsem přes den pracoval a fotil po večerech a o víkendech. Nemám jedno vyhraněné téma – rád fotím lidi, ale také krajiny a města. Jestliže vás moje snímky zaujaly, nebojte se navštívit mé webové stránky.

Číst všechny články.

Komentáře