Fotografování krajiny jinak: nebojte se fotit na výšku!

Mohlo by se zdát, že všechny nápady na fotografování krajiny už jsou vyčerpány a vytvořit originální snímek je skoro nemožné. Opak je ale pravdou. Většina fotek krajiny je totiž vyfocená na šířku v poměru stran 3:2 nebo 16:9. Zkuste to udělat jinak a foťte krajinu na výšku. Objevíte tak nové kompozice a dodáte svým fotkám neotřelý vzhled.

Kompozice krajinářské fotografie se skládá ze tří částí – popředí, střed a pozadí. Tyto tři linie a jejich obsah tvoří celek fotky. Pokud se tímto způsobem díváte na fotky krajin, zjistíte, že jsou si často velice podobné. Liší se jen obsahem v daných částech.

Vyzkoušejte focení na výšku

V čem se budou ještě podobat, je jejich horizontální orientace. Málo začátečníků při fotografování otočí svůj fotoaparát o 90° pro pořízení byť jen jedné jediné vertikální fotografie.

Fotografování krajiny jinak - mléčná dráha

Focení na výšku má přitom své kouzlo a pokud takovou fotku vezmete jako výzvu, může vás ve vaší tvorbě posunout zase o krok dál. Pořizování snímků na šířku je totiž mnohem jednodušší než na výšku. Při focení naležato se vám do záběru pohodlně vejde to, co plánujete zachytit.

Když otočíte fotoaparát o devadesát stupňů, zjistíte, že máte v záběru zbytečně velký kus oblohy a také popředí, které může být nezajímavé. Kdybyste ten stejný záběr vyfotili na šířku, získali byste s menší námahou kompozičně perfektní snímek – ale z takového se nic nového nenaučíte. Když ale otočíte fotoaparát, jste najednou v situaci, kdy musíte více přemýšlet a hledat zajímavosti v přebývajích částech fotky.

Fotografování krajiny jinak - šlápoty

Kompozice krajiny na výšku

Posuňte horizont mimo střed fotografie. Získáte tak více popředí nebo naopak oblohy. Zbavíte se tak i prvního a častého omylu, kdy se horizont komponuje na střed fotografie. To je vhodné jenom ve výjimečných případech. Většinou se části komponují tak, že horizont je přibližně ve třetině snímku.

V záběru na výšku už máte horizont posunutý, ale kompozice je stále nezajímavá, protože na nebi není ani mráček a v popředí nic zajímavého. Nevzdávejte to a fotoaparát nevracejte do vodorovné polohy. Začněte uvažovat. Na nebe nedostanete nic nového, ale do popředí ano. Uberte tedy nebe a přidejte popředí, do kterého můžete dosadit různé objekty, které jsou kolem vás.

Formát na výšku změní perspektivu

Zkušenější fotografové dokáží využít třeba rostliny, které na vertikálních fotografiích vypadají doslova jako obři a působí v popředí velice zajímavě. Využít můžete i sami sebe, kdy nastavíte samospoušť a před fotoaparát si sednete do trávy. U moře můžete využít jako popředí vyplavené klacky nebo šlápoty v písku vedoucí do vody.

Fotografování krajiny jinak - stromy

Stromy fotka opticky prodlouží tak, že sahají až do nebe.

Středovou linii fotografie se snažte vyplnit tak, aby na ni popředí navazovalo. Pokud využijete u moře klacek, natočte jej tak, aby oko diváka nasměroval na vámi zvolený motiv ve střední linii, kterým jsou třeba kameny. Skvělou variantou je umístit do středové linie například město v dálce a kopce. Poslední linii vám vyplní malý kousek oblohy, která jen decentně doplňuje snímek.

Fotografování krajiny jinak - studánka

Zkuste do fotografie zakomponovat i věci v popředí. Studánku mi umožnil vyfotit na výšku malý průduch, kterým vytékala voda ven. Při přiblížení se stal doslova obřím a umožnil mi zakomponovat do záběru i plecháček.

Zkuste tedy na pár dní nebo třeba celý měsíc fotografovat krajinu jen na výšku a vytvořit zajímavé kompozice i na místech, o kterých si na první pohled myslíte, že to skutečně nepůjde. O vaše snímky se s námi nezapomeňte podělit na Zoneramě.

Poslední aktualizace 7. března 2019

2 0
Děkujeme! Nasdílejte prosím článek dál, ať se o něm dozví další lidé.

Autor: Josef Gabrhel

Dokonalým odpočinkem je pro něj strávit večer pod širákem, případně ve stanu a před spaním fotografovat hvězdy a ráno kouzelný východ slunce v krajině. Nejraději podniká své fotografické cesty na Velkou Javořinu v Bílých Karpatech. Josef je také vášnivým fotografem skoro neviditelného světa pod našimi chodidly. Pokud zrovna nefotí krajinu, běhá po lese, případně v jeho oblíbené mokřadní lokalitě a fotografuje hmyz. Josef je jednoduše řečeno fotografem přírody nejen svými snímky, ale také duší.

Číst všechny články.

Komentáře