6 nejčastějších chyb, na které si musíte dát pozor při focení makra

Makrofotografie je jeden z technicky nejnáročnějších žánrů. A to s sebou přináší různé potíže. Ať už se týkají světla, ostření nebo třeba skládání záběrů. Podívejte se s námi na nejčastější chyby při focení makra, zjistěte, jak vznikají a jak se jim vyhnout.

Nejčastější problémy v makrofotografii se dají rozdělit do dvou oblastí.

  • Světlo
  • Ostrost

Hlavně u neostrých snímků může být příčin víc. Zpravidla si ale za ně fotograf může tím, že se dopouští chyb například v držení fotoaparátu či špatném ostření.

1. chyba – Příliš ostré světlo

Začneme ale od začátku, tedy světlem. Právě to je nejdůležitějším aspektem makrofotografie. Ať už je přírodní nebo umělé, vždy s ním musíte správně pracovat.

Mnoho začátečníků používá interní blesk, což není samo o sobě chybou. Chybou je spoléhat pouze na něj a dál už se světlem nepracovat. Získáte tím příliš ostré stíny s vysokým kontrastem, které snímek znehodnotí.

Řešení je jednoduché – stačí nasadit na interní blesk bílou krabičku od kinofilmu nebo třeba rozpůlený pingpongový míček, které vám pomůžou získat difúzní světlo. Stejný postup jen s jinými materiály můžete použít i při práci s externími blesky.

Další informace o práci se světlem při focení makra najdete v článku Proč používat difúzní světlo v makrofotografii.

Domácí sestava pro focení makra.

Pro mě nejlepší sestava na rozptýlení světla – podomácku vytvořený difuzor a externí blesk. Podrobnější popis sestavy najdete ve výše zmíněném článku.

2. chyba – Špatné držení fotoaparátu

Jednou z nejběžnějších příčin neostrých snímků je nesprávné držení foťáku. Velmi často se stává, že vám jednoduše ujede ruka, pohnete fotoaparátem a snímek si rozmažete. Anebo se vám prostě jen třesou ruce.

V takovém případě vám pomůže lepší držení fotoaparátu. Typický postup, který vám zajistí větší stabilitu foťáku, vypadá následovně:

  1. Jednou rukou držte objektiv.
  2. Druhou uchopte tělo fotoaparátu.
  3. Lokty zapřete o břicho.
  4. Spoušť stiskněte při výdechu.

Když ani takové držení foťáku nezabere, zvyšte ISO a čas závěrky (pokud je to možné). Zvýšení hodnoty ISO ale také znamená vyšší hladinu šumu.

I když si s ní v Zoner Photo Studiu snadno poradíte (jak na to se dozvíte v článku o odstranění šumu), bývá často lepší použít blesk. Umožní vám upravit další nastavení tak, abyste fotoaparát udrželi. Jen nezapomeňte zároveň použít i difuzér.

3. chyba – Nesprávné zaostření

Přestože máte fotoaparát pevně položený na stole či upevněný na stativu, může se stát, že vyfotografujete neostrý snímek. Zpravidla to bývá špatným zaostřením. Ať už je způsobené chybou vaší nebo fotoaparátu či objektivu. Proto je lepší při focení makra ostřit ručně, čímž eliminujete možnou chybu techniky.

Jsou ale situace, kdy se bez automatického ostření neobejdete. V takovém případě nastavte ostření na jeden bod. Tedy AF-S u Nikonu či One Shot u Canonu. Zabráníte tím fotoaparátu, aby stále přeostřoval a máte jistotu, že je skutečně zaostřeno na požadované místo.

Pokud váš fotoaparát umožňuje přenastavit ostření z namáčknutí spouště na tlačítko na zadní straně foťáku, určitě to využijte. Dostanete tak ostření víc pod kontrolu.

Jedním ze základů makrofotografie je správné ostření.

Ostření přes tlačítko AE-L u Nikonu. Zprvu je velice nepohodlné, ale jakmile si na něj zvyknete, jen neradi ho budete opouštět. Umožní vám totiž ostření mnohem lépe ovládnout. Zdroj: Nikon.

Pozor na back & front focus

Občas se také stává, že vše uděláte, jak nejlépe umíte, ale snímek je stejně zaostřený jinam. Pravděpodobně vás zrazuje technika a projevuje se takzvaný back & front focus. Tedy ostření za nebo před požadované místo.

U fotoaparátů Nikon a Canon tento problém vyřešíte metodou dot-tune (česky mikronastavení AF), kdy si na každém objektivu vyladíte ostření podle sebe.

4. chyba – Přeclonění

Jednou z chyb, která se při focení makra objevuje hlavně u začínajících fotografů, je přeclonění. Zpravidla je to v dobrém úmyslu, kdy fotograf vychází z toho, že čím víc objektiv zacloní, tím bude snímek ostřejší.

Jenže všeho moc škodí. Kvůli velkému zaclonění totiž musí světlo projít malým otvorem. Přitom se ohýbá oproti svému původnímu směru a dostane se do geometrického stínu překážky, kterou jsou v tomto případě příliš zacloněné lamely objektivu.

Zjednodušeně řečeno: čím víc zacloníte, tím víc změkčíte obraz přenášený na čip a způsobíte tak neostrost. Je tedy lepší clonit přibližně do f/16. Nicméně záleží vždy na kvalitě konkrétního objektivu a na tom, jaké požadavky právě na kvalitu objektivu má čip fotoaparátu.

5. chyba – Nepodařené navázání záběrů

Skoro každý fotograf makra se časem dostane ke skládání záběrů. Při něm ale narazí i na problém, že ne vždy na sebe jednotlivé snímky správně navazují. Vznikají tím rozmazaná místa, která nevypadají pěkně.

Abyste tuto chybu eliminovali, použijte makrosáňky s posunem 0,5–1 mm případně víc. Docílíte tím plynulejšího posunu mezi jednotlivými snímky a ušetříte si spoustu práce s následným retušováním neostrých míst. Stačí tak jen záběry poskládat pomocí vrstev v Zoner Photo Studiu.

Fotoaparát na sáňkách pro makrofotgrafii.

6. chyba – Ono se to hnulo

Pohyb snímaného objektu je sice problémem, který si často nezpůsobí sám fotograf, přesto se mu lze do velké míry vyhnout. Proto ho zařazujeme i do našeho výčtu nejčastějších chyb v makrofotografii.

Setkáte se s ním zejména při focení živého hmyzu. Pokud fotíte v přírodě, a nikoliv usmrcené exempláře doma či v ateliéru, s pohybem musíte počítat vždy. Abyste toto riziko minimalizovali, foťte brzy ráno. Hmyz bývá ještě ztuhlý a skoro vůbec se nehýbe.

Vyplatí se také použít desky či deštník. Pomůžou vám bojovat s větrem, který může forografovaný objekt rozhýbat.

Makrofotografie broučka.

Pokud fotíte doma, položte vždy šperk či usmrcený hmyz tak, aby se ani nezachvěl. Osobně doma fotografuji makro pouze pozdě večer nebo když jsem sám. Mám tak jistotu, že se na snímaný objekt nepřenesou vibrace způsobené chůzí po bytě.

Poslední aktualizace 5. října 2017

4 0
Děkujeme! Nasdílejte prosím článek dál, ať se o něm dozví další lidé.

Autor: Josef Gabrhel

Dokonalým odpočinkem je pro něj strávit večer pod širákem, případně ve stanu a před spaním fotografovat hvězdy a ráno kouzelný východ slunce v krajině. Nejraději podniká své fotografické cesty na Velkou Javořinu v Bílých Karpatech. Josef je také vášnivým fotografem skoro neviditelného světa pod našimi chodidly. Pokud zrovna nefotí krajinu, běhá po lese, případně v jeho oblíbené mokřadní lokalitě a fotografuje hmyz. Josef je jednoduše řečeno fotografem přírody nejen svými snímky, ale také duší.

Číst všechny články.

Komentáře