Pro dnešní článek jsme si vzali oproti minule o něco větší sousto k úpravám a prověřili tak schopnosti Zoner Photo Studia při práci s lokálními nástroji pro retušování. Výsledek? Podívejte se sami. 

Fotografií, s jejichž úpravami byste chtěli pomoci, nám přišla celá řada. Postupně z nich budeme vybírat i další příklad úprav fotografií v Zoner Photo Studiu. Ze zaslaných čtenářských fotografií jsme tentokrát vybrali snímek Martina Skalického, který nám ve svém e-mailu napsal: „Pokud v ‚Zoneru‘ existuje možnost, jak upravit její pravou tvářičku, budu moc rád, když mě naučíte, jak na to“. Zadání tedy znělo jasně a na nás zůstala pouze otázka, jakým způsobem a kterými nástroji úpravu provedeme.

Vždy, když se budete pouštět do složitějších úprav, volte tu nejmenší cestu odporu a než se pustíte do práce, rozmyslete si, jak byste mohli požadovaného výsledku dosáhnout. Metodou pokus-omyl se sice dá ledacos zvládnout a naučit, zabere vám však poměrně velké množství času.

My jsme využili toho, jak byl snímek pořízen. Když se na něj podíváte, zjistíte, že obličej je nasvětlen přímým světlem blesku, který byl umístěn nad objektivem fotoaparátu (ať už vestavěný či externí), což prozrazuje především směr dopadajícího stínu, který vrhá brada a který je vidět na pozadí fotografie. Toto zjištění nám ulehčí následující retušování – v ideálním případě nebudeme muset pracovat s lokálními nástroji pro zesvětlení či ztmavení určitých částí obličeje. Druhé usnadnění nám dává levá tvář (z pohledu portrétované dívky), ze které můžeme kopírovat barevné informace.

Postup úprav je tedy jasný: zrcadlově převrátit portrét, vložit jej do snímku jako další obrázek a okopírovat levou tvář přes pravou, výsledek pak lokálně vyretušovat, bude-li třeba (předpokládáme, že bude). Poslední rada před startem: jestliže vlastníte grafický tablet, zapojte jej, bude se při lokálních úpravách hodit.

Zoner Photo Studio sice umožňuje pracovat v jedné (dočasné) vrstvě, to ale v našem případě (pro lokální úpravy) využít nelze. Budeme tedy jednotlivé důležité fáze úprav ukládat do samostatných souborů. Abyste eliminovali případné ztráty při neustálém ukládání rastrového obrazu do JPEGu (jedná se o ztrátový formát), uložte původní snímek jako kopii do formátu TIFF. V Editoru tedy v menu Soubor zvolte Uložit jako (Ctrl + S). Nastavení formátu ponechte výchozí, tedy Kompresi žádnou a Režim RGB. Náš snímek má název 01_original_kopie.tif.

Dále je třeba si připravit snímek pro zrcadlové převrácení. Začněte vyrovnáním naklonění hlavy – je nahnuta mírně doleva. K tomu poslouží nástroj Srovnat horizont (H). Obvykle se lze orientovat podle skutečného horizontu v krajině, svislic či vodorovných čar, tentokrát využijte srovnání horizontu podle očí. Než ořez potvrdíte, ujistěte se, že nemáte zatržený Automatický ořez (pod hlavním menu). V opačném případě by totiž došlo k ořezu snímku, což není žádoucí, protože v závěru úprav opět fotografii pomocí stejného nástroje natočíte zpět. Ořezal by se tak dvakrát a je pravděpodobné, že byste přišli o část vlasů, ale i prostor kolem hlavy, který je důležitý.

Takto nakloněný snímek znovu uložte. Bude to naše výchozí fotografie. Nyní je třeba vytvořit zrcadlový obraz. To proveďte v menu Upravit | Otočení a převrácení | Převrátit vodorovně. Zrcadlený snímek uložte jako kopii – opět menu Soubor | Uložit jako – dejte mu rozumnou příponu, třeba ‚zrcadlo‘ nebo jinou. Náš snímek má nyní název 01_original_kopie_zrcadlo.tif.

Zrcadlený obraz zavřete a znovu otevřete původní snímek, u kterého jste srovnali horizont (v našem případě tedy 01_original_kopie.tif). V menu Upravit zvolte Velikost plátna (Ctrl +W). Protože náš snímek má šířku 1904 pixelů, nastavili jsme mu rozšíření na dvojnásobek, tedy 3808 pixelů a zarovnání vlevo.

Zrcadlený obraz vložíte pomocí menu Upravit | Vložit ze souboru. V nově otevřené nabídce vyberte připravený vertikálně otočený snímek. Abyste měli jistotu, že následná retuš bude na pixel přesná, vyplatí se zkontrolovat zarovnání obou fotografií. To lze provést změnou Krytí vrstvy na nižší hodnotu (50 % stačí) a přesun zrcadleného obrazu na původní snímek – pozor, nepoužívejte myš, protože by se vám snímek posunul nejen horizontálně, ale také svisle. Použijte proto šipek na klávesnici a chcete-li posun urychlit, podržte klávesu Ctrl.

Jestliže kontrola proběhla v pořádku, přesuňte snímek stejným způsobem doprava. V opačném případě by bylo nutné mírně fotku posunout nahoru či dolů tak, aby byly obě fotky správně zarovnané na sobě. Řiďte se třeba podle očí. Jakmile snímek přesunete doprava, vraťte nastavení Krytí vrstvy zpět na 100 % a potvrďte umístění obrazu poklepáním na tlačítko Použít.

Nyní z panelu nástrojů vyberte Klonovací razítko (S), přibližte si náhled na fotografii na 100 % buďto poklepáním na tlačítko 1:1 pod hlavním menu nebo stisknutím hvězdičky na numerické klávesnici.

Nastavení Klonovacího razítka se vždy liší podle konkrétního obrazu. Průměr volte podle velikosti retušované oblasti, často jej během práce budete muset zmenšovat či zvětšovat. Pro námi upravovaný snímek bylo důležité především zachovat Krytí na 100 % a dále Rozmazání na 33 %, aby přechod mezi upravenou a neupravenou oblastí nebyl příliš tvrdý, ale naopak jemný. Na pravém snímku, ze kterého budete kopírovat si vyberte zřetelný bod se stisknutou klávesou Ctrl, resp. oblast tak, aby se vám dobře hledala na snímku levém – já jsem zvolil nosní dírku, ale můžete se řídit třeba koutkem oka, obočím apod. Přesuňte se na část, kterou chcete upravit, tedy na snímek vlevo a začněte retušovat přesně v bodě, který jste si vybrali za výchozí na pravém snímku.

Už jsme skoro hotovi.

Zbývá retušovat poslední oblast okolo kořene nosu. Protože si zde s Klonovacím razítkem nepomůžeme, nebo by jeho aplikování bylo složitější (nemáme přesnou oblast, ze které vybírat), použijte Retušovací štětec (J), ten se nachází na panelu nástrojů a je to třetí ikona pod Klonovacím razítkem. Retušovací štětec pracuje podobně jako Klonovací razítko, ale především přenáší texturu ze zdrojového místa a přizpůsobuje ji cílové oblasti. Jako zdroj tedy opět s klávesou Ctrl vyberte čelo, pokud možno, co nejblíže oblasti, kterou budete odstraňovat.

V samotném závěru, jsme ještě lokálně zesvětlili střední část nosu ke kořeni, protože nos po úpravách vypadal ploše a tudíž i méně reálně. Využili jsme k tomu nástroj Štětec (B) s vybranou bílou barvou a pracovali v Režimu Měkké světlo (dojde tak k zesvětlení oblastí, které budete překreslovat) s velmi nízkým nastavením Krytí a také Rozestupem. Nejvěrohodnějších výsledků při těchto lokálních úpravách dosáhnete, když budete pracovat raději s menším Krytím a Štětcem přemalujete požadovanou oblast vícekrát, než pouze jednou se silným nastavením Krytí.

Celý postup završíte opětovným použitím nástroje Srovnat horizont (H), tentokrát se můžete orientovat podle svislých či vertikálních hran původního snímku. A následným Oříznutím (C) zpět na původní formát.

Ve finále jsme fotografii velice slabě zesvětlili a přidali mírný kontrast pomocí Křivek (Ctrl + M) a snímek uložili zpět do formátu JPEG.

Finální a původní snímek. Pro zobrazení změn posunujte rozdělovníkem mezi snímky.

Veškeré úpravy byly provedeny v programu Zoner Photo Studio 14.