Silnice velkoměsta: použijte místo dlouhé expozice víc kratších

Určitě jste takovou fotografii už viděli – noční pohled na silnici a na ní spousta rozmazaných světel od projíždějících aut. Zjevně je použitá velmi dlouhá expozice. Nebo není? Existuje totiž i trochu jiný způsob, díky němuž máte větší kontrolu nad výsledkem.

V tomto článku ukážu postup, jak takový výsledek získat spolu s doporučeními, která vám mohou ulehčit život.

Aby vynikla světla aut, je nutné fotit v noci a získat tak tmavý podklad. V noci je ale menší provoz a k nasbírání dostatečného množství aut je potřeba delší čas. Tomu se sice nevyhneme, ale následující trik je v tom, že se nepoužije jen jedna velmi dlouhá expozice, ale více kratších, které se pak složí dohromady.

Takhle původní zdroje vypadají:

Série pořízených fotografií.jpg
Série pořízených fotografií.

Abych vše uvedl na pravou míru: Použil jsem relativně kratší expozice, ale pořád celkem dlouhé – od 10 do 30 sekund. Nicméně jsem si tak vyhnul nutnosti použít jednu čtvrthodinovou.

Důvodů, proč postupovat takto namísto jedné fotografie, je několik:

  • Snadno odhadneme celkovou světlost scény. Můžeme si jednoduše zkusmo pořídit půlminutovou fotografii a podle výsledku případně rychle opravit clonu. Čtvrthodinová expozice se ladí hůře.
  • Podle síly provozu se může podařit zachytit auta i jednotlivě. A pak použít jen ta, která se nám hodí. V mém případě jsem vyloučil vozidla, která v záběru měnila pruhy, takže se objevovaly přerušované čáry blinkrů a světla jdoucí z pruhu do pruhu.
  • I když nemáme auta zcela oddělená, můžeme si z fotek vybírat jen ty části, které nám vyhovují. Jak na to, si ukážeme v následujících řádcích.

Focení na místě

Pro focení samotné je dobré dodržovat pravidla pro focení s dlouhými expozicemi. Zejména fotoaparát umístit na dobrý stativ a pak už jen dávat pozor, aby se mezi fotkami nepohnul. Ideální je tedy dálková spoušť. Pokud používáte zrcadlovku, je vhodné pro minimalizaci třasu zapnout tzv. mirror lock-up, tj. zvednutí zrcátka před focením samotným.

Pak už jen zkoušet chytat auta a ladit délku expozice. Nic vás nenutí držet identickou dobu expozice celou dobu, každá fotka může být nafocená s jiným nastavením. Je ale vhodné expoziční čas kompenzovat úpravou clony, aby snímky byly podobně světlé. Nicméně pokud se něco nepovede a nebudeme naprosto precizní, nevadí. Finální fotografie bude jednoduše tak světlá jako nejsvětlejší z použitých vstupních záběrů. Ty tmavší lze ale také použít na doplnění aut.

Doba expozice závisí na terénu a dohledu. Ideální by bylo ji nastavit tak dlouhou, že zachytíte celou dráhu jednoho auta, a naopak tak krátkou, že když přijede další auto, budete už fotit další snímek. Samozřejmě, pokud auta nejezdí po jednom, nejde tyto požadavky sladit, takže výsledek je věc kompromisu. Ale i s tím se dá později pracovat.

Úprava doma

Získali jsme zdrojová data a na řadu přichází jejich zpracování. Pokud máte fotografií opravdu hodně, můžete si z nich vybrat jen ty, které vám sedí, a na zbytek zapomenout. Při samotných úpravách postupujeme následovně:

Nejprve si v Editoru otevřeme první ze snímků.

První fotografie beze změn.jpg
První fotografie beze změn.

Ostatní fotografie přidáváme do této pomocí příkazu Vložit obrázek v menu Vrstva (klávesa I). Zde přes tlačítko Vložit ze souboru vybereme následující soubor.

Po tomto úkonu se objeví nový obrázek a úplně překryje ten starý, což ale nechceme. Jedna možnost byla nastavit Krytí vrstvy na 50 procent, což ale není šťastné řešení, protože i když pozadí zůstane dokonalé, světla aut se ztlumí a po pár krocích by přestala být vidět.

Krytí vrstvy 50 procent není ideální řešení - světla aut budou tlumenější a posléze už nemusí být vidět.jpg
Krytí vrstvy 50 procent není ideální řešení – světla aut budou tlumenější a posléze už nemusí být vidět.

Mnohem lepší je ponechat Krytí vrstvy na 100 procent a zvolit Režim typu Zesvětlení. Tento režim porovná originál i novou vrstvu a vybírá ty pixely, které jsou světlejší.

Režim Zesvětlení je ideální, porovná originál a novou vrstvu a poté vybere světlejší pixely.jpg
Režim Zesvětlení je ideální, porovná originál a novou vrstvu a poté vybere světlejší pixely.

Pozadí tedy bude odpovídat světlejšímu snímku a světla aut budou složená z obou záběrů v maximální intenzitě:

Režim Zesvětlení je ideální.jpg
Režim Zesvětlení je ideální.

Pokud jsme spokojení, můžeme zmáčknout tlačítko Použít, takže se nový obrázek přidá k pozadí a poté můžeme stejným způsobem vložit další a další, dokud nejsme s prací spokojeni.

Použití jen z části

Jenže co když jeden z obrázků je zjevně nekompletní nebo obsahuje problémové blinkry či jiné chyby? Použijme třeba tento příklad:

Expozice skončila uprostřed jízdy auta.jpg
Expozice skončila uprostřed jízdy auta.

Prudce utnutá čelní světla by na výsledném obrázku mohla působit rušivě, jak je vidět na tomto obrázku:

Použití nové fotky bez ošetření.jpg
Použití nové fotky bez ošetření.

Abychom výsledek vylepšili, použijeme sice podobný postup s vložením souboru, ale před finálním kliknutím na tlačítko Použít, zvolíme Výběrový štětec (menu Výběr – Výběrový štětec nebo Shift+Q) pro umazání částí, které nám nevyhovují.

Samozřejmě prostým smazáním konce by vznikl konec nový, proto jej umažeme jen velmi jemně štětcem, který nám vytvoří plynulý náběh od smazané k plné části. Ideálně tedy v parametrech štětce nastavíme vysoký průměr a rozmazání a naopak nízkou hustotu.

Parametry použitého výběrového štětce.jpg
Parametry použitého výběrového štětce.

Výsledek je pak mnohem lepší:

Použití nové fotky bez ošetření.jpg
Použití nové fotky bez ošetření.

Toto sice není ideální příklad – při velmi dlouhé expozici bychom tento problém vůbec nemuseli řešit. Ale je to ukázka postupu, jak se zbavit i jakýchkoliv dalších problémů v jiných fotkách.

Finále

Po postupném složení zdrojových fotografií dostaneme silnici, po níž projíždí řada aut:

Po složení.jpg
Po složení.

To ještě nemusí být konec. Pokud chceme být pečliví, pomocí Retušovacího štětceKlonovacího razítka můžeme odstranit rušivé elementy, jako jsou dráty nad silnicí a reklamy okolo. Zde jsem také na poslední chvíli trochu změkčil žlutý tón a provedl drobné barevné úpravy, takže finální výsledek je následující:

Konečná verze.jpg
Konečná verze.

Mohl jsem být pečlivější, teď už vidím různé chyby, ale nic vám nebrání to udělat lépe. A případně podobný koncept a skládání vrstev kreativně použít při zcela jiném focení.

Zůstaňte v obraze, každý týden posíláme novinky ze světa fotografie

Přihlašte se k odběru toho nejlepšího z Milujemefotografii.cz

Email má špatný formát.

Potvrzením odběru dáváte souhlas ke zpracování osobních údajů pro zasílání novinek. Více se dozvíte v zásadách ochrany osobních údajů.

AutorVít Kovalčík

Od roku 2012 jsem na volné noze a živím se jako fotograf, Brno. Zkušenosti s focením v ateliéru i jinde jsem sbíral v předchozích letech, kdy jsem přes den pracoval a fotil po večerech a o víkendech. Nemám jedno vyhraněné téma – rád fotím lidi, ale také krajiny a města.

Komentáře (0)

Zatím zde není žádný komentář.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *