Ultraširoké objektivy posouvají fotografii dál než je jen pouhé zachycení reality tak, jak ji můžeme vidět vlastníma očima. Právě tím jsou mě velice zajímavé. Práce s nimi je však v mnoha ohledech specifická, pojďme se na ně podívat zblízka.

Díky spolupráci s českým zastoupením Nikonu mi na stole přistály hned dva ultraširoké objektivy – klasický ultraširoký objektiv Nikon 10-24 mm F3,5-4,5G ED a zástupce rybích ok Nikon 10,5 mm F2,8G ED DX Fisheye-NIKKOR. Vzhledem k tomu, že jsem se rybím okům věnoval nedávno v samostatném článku, dnešní článek bude především o tom, jak pracovat s klasickými ultraširokými objektivy.

Široký úhel záběru

V mém případě byl objektiv Nikon 10-24 mm F3,5-4,5G ED nasazený na těle s menším čipem, pro které je ostatně i určen, takže ohnisko v přepočtu na kinofilm vychází na 15–36 mm. Výrobce uvádí, že na krátkém ohnisku je úhel záběru 109°. Široký úhel záběru si však vybírá svou daň. Zjednodušeně řečeno: cokoliv, co fotíte s ultraširokým objektivem na jeho kratším ohnisku, je prostě strašně malé. Jsou ale případy, kde se impozantní šířka záběru vyloženě hodí, například u krajin nebo architektury.

Svým tvarem a zpracováním nepatří tento objektiv k obrům, délka 9 cm a váha necelého půl kila není nic neovyklého. Spolu s tělem zrcadlovky jsem jej pohodlně dal do brašny, kterou používám na foťák se základním objektivem.

Pozor na deformaci!

Druhá vlastnost ultraširokých objektivů, která už je bohužel negativní, jsou silné deformační vlastnosti objektivu, které se projevují zejména v rozích fotografie. To platí samozřejmě obecně pro všechny ultraširoké objektivy, protože jde o konstrukční problém. Z osobní zkušenosti nedoporučuji fotit tímto objektivem skupiny lidí, osoby na krajích jsou na výsledné fotografii výrazně širší než ve skutečnosti. To stejné platí i u fotografování postavy z blízka – část zdeformované postavy se totiž fotografovaným líbít nebude.

Fotíte-li tedy cokoliv, kde si lidské oko umí snadno představit rozměry a proporce, snažte se tyto objekty držet uprostřed fotografie. Na druhou stranu efekt deformace (protažení) v rozích lze v některých případech i vhodně využít, třeba podobně jako na mém příkladu gondol v italských Benátkách.

Ostré fotografie

Dalším specifickým rysem těchto objektivů je velmi velká hloubka ostrosti, i na nízkých clonových číslech se tedy rozlučte s rozostřeným pozadím. U standardního užití, jako jsou krajiny nebo architektura, to však není překážka.

Vady objektivů

I z technického pohledu nesou fotografie focené na krátkých ohniscích technické chyby jako jsou transformace, vinětace nebo chromatická aberace. V Zoner Photo Studiu je však možné tyto chyby velmi jednoduše odstranit díky automatické korekci optických vad pomocí LCP profilů.

Tip na závěr

Pokud si budete chtít na ultraširoký objektiv pořídit filtr, zkontrolujte, zda jeho nasazení nebrání vypouklá přední čočka!

V mém případě, kdy nedbám na dokonalou technickou stránku, jsou ultraširoké objektivy zajímavou možností pro běžné užití. U základního objektivu v 80 % případů používám krátká ohniska a na delší portrétní ohniska používám pevná skla (30 a 50 mm) s větší světelností pro lepší práci s hloubkou ostrosti. Proto několikatýdenní zkušenost s užíváním tohoto objektivu celkem zahýbala s mými preferencemi.