Proč chci fotit něco, co už vyfotilo mnoho jiných? Abych zjistil, jak náročné to skutečně je. V dnešním článku ukážu krok za krokem, jak jsem experimentoval s podvodními fotkami ovoce. Článek je zamýšlen i jako návod pro vaše pokusy. Nezapomeňte tedy nakoupit či natrhat ovoce.

Ovoce na černém pozadí jsem si vybral z důvodu jednodušší kompozice (na bílém bych musel řešit tmavé odrazy v bublinách) a původně jsem chtěl vše vyfotit v zatemněné kuchyni. Bohužel po pár pokusech s malou vázou, kdy se kuchyně začala podobat veřejné plovárně, jsme se s asistentem rozhodli přesunout experiment ven a ve sklepě našli pořádné akvárium o objemu 250 litrů.

Bylo mi jasné, že pro zmrazení pohybu nebude stačit pouze denní světlo, a proto jsem si vzal na pomoc systémový blesk (o externích blescích psal Vít Kovalčík už dříve) a dálkový rádiový odpalovač. Nezapomeňte při případných experimentech na ochranu elektroniky. I přesto, že se nepotápíte v moři ani bazénu, škoda způsobená vodou může být obrovská. Z tohoto důvodu (i pro redukci odlesků) jsem zvolil objektiv s delším ohniskem – Canon EF 75–300 4.5–5.6 III.

Fotoaparát jsem přepnul do manuálního režimu, abych měl scénu pod kontrolou. Základem bylo eliminovat okolní denní světlo, dosáhnout tmy na pozadí a zábleskem osvítit potápěné ovoce.

Denní (trvalé) světlo lze nejlépe redukovat kratším expozičním časem. Použitím blesku s odpalovačem jsem se ale připravil o časy kratší než je synchronizační čas fotoaparátu (o technických detailech a jak je obcházet si přečtěte ve starším článku), takže jsem nastavil čas expozice na 1/200 sekundy. Není třeba se bát rozmazaného ovoce, protože čip uvidí osvětlené plody pouze nepatrně krátký čas (dobu záblesku).

Clonu jsem využil pro kontrolu hloubky ostrosti, aby celé potápěné ovoce bylo ostré a zároveň byly šmouhy, odlesky a vady na sklech mimo rovinu ostrosti. Pro výpočet vhodné clony vám může pomoci například tento kalkulátor hloubky ostrosti (rozsahu zaostřených objektů na snímku). V mém případě cloně f/9.0 odpovídala při vzdálenosti 1,5 m (minimální ostřící vzdálenost objektivu) hloubka ostrosti asi 11 cm, což bylo při velikosti ovoce i akvária ideální.

Následně jsem reguloval ještě sílu externího blesku tak, aby bylo ovoce dobře zřetelné a odlesky na hranici bublin nebyly přepálené.

Pokud se do podobných experimentů pustíte také, doporučuji vám fotoaparát umístit na stativ. Vyhnete se tak neostrosti způsobené chvěním fotoaparátu a usnadníte si ostření – stačí zaostřit jednou (na ovoce podržené ve vodě) a vypnout automatické ostření.

Při tomto pokusu jsem příliš nepoužíval zoom, protože ruka asistenta posílala ovoce pokaždé jinam a ovoce navíc vždy vykouzlilo jinak dlouhý nebo široký pás bublin. Byl jsem připravený na to, že výsledné fotky budu výrazně ořezávat.

Experiment bylo potřeba mnohokrát opakovat – síla a úhel hodu a rotace ovoce pokaždé vykouzlily jinou scénu klesajícího ovoce a bublinek. Nejlepších výsledků se nám podařilo dosáhnout s půlkami kulatého ovoce a plátky hozenými (jako frisbee disk) v rotaci.

Celý experiment mě naučil, že i tak „obyčejná“ fotka jako ovoce pod vodou vyžaduje spoustu úsilí a přípravy, navíc s nejistým výsledkem. Na druhou stranu je to příjemné zpestření letních víkendů, při kterém vám zaručeně nebude horko a osvěžíte si expoziční pravidla.

Zkoušeli jste někdy něco podobného? Nasdílejte prosím svoje úspěchy do komentářů pod článek.

Na focení ovoce ve vodě budete potřebovat