V současné době, kdy by to pravděpodobně málokdo čekal, jsou filtry stále jedním z doplňků využívaných fotografy. Ať už se jedná o fotografii klasickou anebo digitální, fotografické filtry je možné využívat v obou případech a dosáhnout tak, když ne zcela jiných, tak minimálně lepších snímků. Kombinace digitální fotografie a následných úprav v počítači je natolik jednoduchá a efektivní, že některé filtry již přestaly být pro fotografování účinné jako dříve. Řada ostatních však stále zůstává nepostradatelnými pomocníky.

Rozdělení fotografických filtrů

Dělení filtrů není tak jednoznačné a striktní jako je tomu například u objektivů. Můžeme však vydefinovat jakési tři skupiny filtrů, podle toho k čemu slouží a jaký je jejich účinek. První skupinu bych nazval jako filtry ochranné, protože v kombinaci s digitálním fotoaparátem prakticky jinou funkci nemají – patří sem například UV filtr či Skylight filtr.

Druhá skupina obsahuje filtry, které usnadňují dosáhnout zamýšleného snímku a nelze je uspokojivě nahradit postprodukcí v počítači. Do této skupiny patří neutrální šedé filtry, přechodové filtry, polarizační filtry.

Poslední skupina je složena z efektových filtrů, jejich účinek je možné vcelku obstojně simulovat v počítači při úpravě snímku. Klasickým zástupcem je změkčující filtr, barevné přechodové filtry a obecně všechny barevné filtry.

Jaký filtr je vhodný pro váš fotoaparát?

Aby toho nebylo málo, tak rozdíly mezi jednotlivými filtry nejsou pouze v jejich účinku. Mnohem viditelnější rozdíl, který odhalíte hned při prvním pohledu, je v jejich velikosti. Filtr se obvykle šroubuje na přední přírubu objektivu, která je k tomu účelu vybavena závitem. Pokud fotograf používá zrcadlovku s více objektivy, pak může volit cestu více filtrů, cestu filtru s větším průměrem, který doplní redukcí anebo zcela jiný systém uchycení filtru.

Asi nejznámější značkou je v tomto směru společnost Cokin, o níž jsem se zmiňoval již v minulém článku. Systém upevnění filtrů totiž elegantně obchází nutnost šroubování filtru do příruby objektivu a pracuje s jednotně velkými čtvercovými filtry, které se zasouvají do držáku upevněného na objektiv. U digitálních kompaktů je držák obdobný, upevňuje se však na stativový závit. V obou případech je obrovskou výhodou univerzální použití a také možnost kombinace různých filtrů za sebou.

Pří výběru filtru je také třeba dbát na jeho provedení, používáte-li ultraširokoúhlý objektiv, mohou některé filtry způsobovat výraznou vinětaci – ztmavení rohových oblastí snímku. Proto je lepší sáhnout po tzv. slim verzi filtrů, která má minimální tloušťku. Sice si za ně připlatíte o něco více, eliminujete však případné negativní vlivy.

Co se týká kvality filtrů, volte vždy renomované výrobce, u kterých máte jistotu, že se jedná o kvalitní výrobek. Obecně je možné konstatovat, že při koupi filtrů se nevyplácí příliš šetřit.

Nejčastější typy fotografických filtrů

Jak již bylo řečeno výše, je na trhu spousta filtrů, které můžeme rozdělit do různých skupin. Nyní si řekneme, jaký mají jednotlivé filtry účinek.

UV, Skylight a ochranné filtry

UV filtry se používaly především u analogové fotografie, tyto filtry propouštějí viditelnou část světelného spektra bez zkreslení a filtrují ultrafialové záření. Většina digitálních kompaktů však má UV filtr přímo na snímači, a tak se funkce těchto filtrů omezuje pouze na ochranu objektivu.

Skylight filtr zlepšuje podání barvy oblohy a také pleťových tónů

Polarizační filtry

Funkci polarizačního filtru oceníte především při fotografování vodní hladiny či obecně ploch odrážejících světlo. Filtruje polarizované světlo s konkrétním úhlem natočení, který se nastavuje přímo po nasazení na objektiv. Filtr je totiž složen ze dvou vzájemně se natáčejících částí. Jedinou nevýhodou filtru je snížení množství světla, které dopadá na snímač.

Všimněte si dvojitého okruží filtru, část s vroubkováním je otočná

Při použití u levnějších objektivů dávejte pozor na to, zda se otáčí či neotáčí přední příruba objektivu. V případě, že se otáčí, tak je třeba nejprve komponovat a zaostřit snímek a teprve poté nastavit požadovaný úhel filtru.

Neutrální filtry – ND filtry

Tento typ filtru je určen především pro snížení celkového jasu scény bez změny zabarvení obrazu, filtrují rovnoměrně viditelné spektrum světla a suplují použití vyššího clonového čísla. ND filtr má však tu výhodu, že nezvětší hloubku ostrosti snímku, ale umožňuje fotografovat s delším časem při nezměněné citlivosti a cloně.

Každý neutrální filtr pohlcuje světlo jinou měrou, informuje o tom číslo v názvu, v tomto případě 3×

Kromě filtrů, které filtrují rovnoměrně v ploše, se ještě vyrábějí přechodové filtry s různě ohraničeným přechodem. Tyto filtry se nejčastěji používají pro ztmavení oblohy na snímcích, u nichž by jinak hrozilo její vypálení při exponování na zachování detailů v ostatních částech snímku.

Barevné filtry

Tento typ filtrů je ve většině případů možné s úspěchem simulovat v počítači. Barevné filtry dávají snímku specifický barevný nádech. Také v tomto případě se vyrábějí jako přechodové a tudíž mohou sloužit například ke zvýraznění barvy oblohy či pouštního písku.

Barevné filtry, jak je známe z analogové fotografie se dnes již většinou nepoužívají

Velkou roli hrály tyto filtry především v černobílé fotografii, kde se používali například pro vyhlazení pleti portrétovaných, či dramatické ztmavení oblohy. Všechny  úpravy je však nyní možné provést přímo v počítači, když pracujete s jednotlivými barevnými kanály.

Ať už se rozhodnete pro jakýkoliv filtr, vždy jej před koupí vyzkoušejte přímo na fotoaparátu. Výhodu digitálu je, že si můžete ihned zkontrolovat výsledek a zjistíte tak, zda filtr, respektive jeho účinek je pro vaše záměry dostatečný.

Tweet

Článek obsahuje

Štítky: barevná hloubka, čas, citlivost, clona, expozice, hloubka ostrosti, měkká kresba, Zoner Photo Studio 13