Experiment: Camera obscura – když zatemníte místnost

Připravte se na článek plný šumu, rozmazaných fotografií a zkreslené perspektivy. Dnes vám ukážeme, jak u nás, přímo v prostorách, kde pro vás připravujeme Zoner Photo Studio, vznikala velká dírková komora.

V Zoneru se experimentů nebojíme. A nejméně se jich bojí Pepa, který se po experimentu s ovocem ve vodě vydal do poněkud temnějšího neznáma. Tentokrát s kolegyní Ajou.

Canon 6D, EF 24-105 mm F/4 L IS USM na 24 mm, čas 30 s, F 4.5 a ISO 12800.jpg
Nelekněte se, že výsledný obraz bude převrácený. Canon 6D, EF 24-105 mm F/4 L IS USM na 24 mm, čas 30 s, F 4.5 a ISO 12800.

Co je to Camera obscura?

Camera obscura (česky dírková komora) je zařízení, které skrze malou dírku promítá na zatemněnou desku nebo stěnu obraz zvenčí, otočený vzhůru nohama. Tento jev byl pozorován již před naším letopočtem a důkladně popsán byl v jedenáctém století. Od té doby byl využíván pro kresbu obrazů (obkreslením zobrazené reality), pro pozorování slunečních jevů (netřeba se dívat do slunce) a stál také za vznikem fotografie, jak ji známe dnes.

Technicky je důvodem převráceného obrazu v temné komoře průchod po přímkách šířících se paprsků světla skrze úzkou dírku (clonu). Zdroj: Wikimedia Commons
Technicky je důvodem převráceného obrazu v dírkové komoře průchod po přímkách šířících se paprsků světla skrze úzkou dírku (clonu). Zdroj: Wikimedia Commons

Samotná dírková komora může mít rozměry od velikosti krabičky od sirek až po velikost místnosti nebo samostatné budovy (jedna taková byla v devatenáctém století postavena i v Central Parku v New Yorku). Příkladů a pokusů o sestrojení Camery obscury najdete po celém internetu nespočet. I to je důkaz toho, že vyrobit si ji můžete i vy sami.

Jak si připravit dírkovou komoru doma (a nebo v práci)

Pokud si budete chtít vyzkoušet vytvořit dírkovou komoru velikosti místnosti, nepotřebujete k tomu příliš. Budete potřebovat pouze zatemnitelnou místnost s oknem, minimem nábytku a světlými jednobarevnými stěnami, dále černou fólii, nůžky a lepicí pásku. Nám se osvědčila černá smršťovací folie hned z několika důvodů. Jednak je velmi levná a jednak drží při vrstvení  po přitisknutí u sebe. Právě vrstvení bylo v našem případě klíčové pro dokonalé zatemnění. Vyzkoušeli jsme několik různých fólií a žádná levná a běžně dostupná nám neposkytla dokonalou tmu v jedné vrstvě.

Celkové náklady na tento experiment se pohybují v řádech stokorun a vybavení seženete v každém obchodě nebo hypermarketu pro kutily.jpg
Celkové náklady na tento experiment se pohybují v řádech stokorun a vybavení seženete v každém obchodě nebo hypermarketu pro kutily.

Samotný postup je také velmi jednoduchý – eliminujte veškeré zdroje přímého nebo odraženého světla v místnosti. Musíte dosáhnout téměř absolutní tmy. Věnujte pozornost i dalším zdrojům světla – různé diody v elektrozařízení (fotoaparáty mají často diodu svítící při exponování!), škvíry pod dveřmi nebo prosklené dveře.

Nezapomeňte, že světlo emitují také čerstvě vypnuté zářivkové trubice. Pokud s nimi v místnosti svítíte, je dobré je zhasnout v předstihu.

Jak velkou díru?

Pro technicky málo zdatné jedince mám dobrou zprávu. Tvorba otvoru je jedinou věcí, kterou lze při přípravě tohoto experimentu pokazit, ale zároveň také snadno napravit – stačí přelepit černou lepící páskou a zkusit to znovu vedle. Otvor udělejte zhruba ve středu zatemněné plochy.

Velikost otvoru ovlivňuje to, jak moc světla půjde do místnosti a tedy jak dobře v místnosti uvidíte. Na druhou stranu průměr otvoru také negativně ovlivňuje ostrost obrazu, tedy jaké množství detailů uvidíme. Obecně platí, že čím menší otvor, tím lepší kresba. V případě příliš malých děr ale dochází k lomu světla na hranách a zhoršení obrazu. Doporučuji začít experimentovat s otvorem velikosti několika milimetrů a pak postupně rozšiřovat.

Na kvalitě kresby se podepíše také to, jak přesné jsou okraje otvoru, zda nejsou roztřepené či jinak nekvalitní. K vytvoření otvoru jsme použili nejdříve špendlík a dále ho zvětšovali pomocí nůžek.

Vzhledem k převrácení se dostala auta před budovou na strop a oblaka na koberec. Canon 6D, EF 24-105 mm F/4 L IS USM na 24 mm, čas 30 s, F 4.5 a ISO 1600.jpg
Vzhledem k převrácení se dostala auta před budovou na strop a oblaka na koberec. Canon 6D, EF 24-105 mm F/4 L IS USM na 24 mm, čas 30 s, F 4.5 a ISO 1600.

Jak spatřit a zachytit výsledek

Je pravděpodobné, že světlé a syté obrázky, jako vidíte v článku, ve vaší dírkové komoře neuvidíte.  Jejich vznik je dílem dlouhé expozice a následných úprav v Zoner Photo Studiu (kontrast, sytost). Lidský zrak totiž při nízkém osvětlení vnímá především černobíle (buňky reagující na světlo jsou citlivější než buňky reagující na jeho barvu), tedy obrysy a světlé či tmavé plochy. Barvy se ale v závislosti na světelných podmínkách můžete dočkat také.

Stejně tak ovlivňuje výsledek množství venkovního světla (ideální je slunečno) a přivyknutí zraku na malé množství světla. Nebuďte tedy hned zklamaní z výsledku a zkuste nejdříve v místnosti několik minut pobýt.

V dolní části vidíte lištu zásuvek v jinak vyklizené kanceláři. V zadní části místnosti je obraz tmavší. Canon 6D, EF 24-105 mm F/4 L IS USM na 24 mm, čas 30 s, F 4.5 a ISO 1600
V dolní části vidíte lištu zásuvek v jinak vyklizené kanceláři. V zadní části místnosti je obraz tmavší.
Canon 6D, EF 24-105 mm F/4 L IS USM na 24 mm, čas 30 s, F 4.5 a ISO 1600

Pokud si chcete experiment vyfotografovat, budete potřebovat stativ. V závislosti na venkovních světelných podmínkách exponujte na dlouhý čas (30 sekund) s vysokou ISO citlivostí (nám při slunečném počasí stačilo ISO 1600).

Lepších výsledků dosáhnete s fotoaparáty s větším čipem, díky kterému bude na fotkách méně šumu. Nevhodné jsou fotomobily nebo miniaturní kompakty. Nejlepších výsledků dosáhnete se zrcadlovkami s většími senzory nebo dokonce full-frame přístroji. My jsme využili profesionální zrcadlovku Canon 6D, kterou nám laskavě zapůjčila česká pobočka společnosti Canon.

Při focení nezapomeňte využít časovač samospouště a předsklopení zrcátka (v případě použití zrcadlovky), abyste ideálně vůbec nemuseli během expozice na fotoaparát sahat. Nezapomeňte eliminovat všechna světla, která fotoaparát v době expozice vydává.

Zkoušeli jste dírkovou komoru doma? Nebo ji teprve zkusíte? Jestliže nemáte vhodnou prázdnou místnost, vytvořte Cameru obscuru třeba v krabici a sledujte výsledky pomocí zrcátka. Pošlete nám svoje výsledky, nebo se s nimi pochlubte na  Zoneramě.

Zůstaňte v obraze, každý týden posíláme novinky ze světa fotografie

Přihlašte se k odběru toho nejlepšího z Milujemefotografii.cz

Email má špatný formát.

Potvrzením odběru dáváte souhlas ke zpracování osobních údajů pro zasílání novinek. Více se dozvíte v zásadách ochrany osobních údajů.

AutorPepa Halíček

Pepa Halíček od roku 2013 spřádá marketingové plány Zoner Photo Studia. Ve fotografii se zaměřuje na portréty lidí, ale rád experimentuje. Jeho tvorbu najdete na Zoneramě a na osobním webu.

Komentáře (0)

Zatím zde není žádný komentář.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *